Tel Aviv / Jaffa 2018

Tohle vypadalo na pěkných pár dnů v Izraeli. 20 stupnů Celsia, pěkné počasí a foťák zůstal v brašně.

Přílet byl naprosto spektakulární. Přiblížení přes moře, mraky, zapadající slunce, oblet Tel Avivu, výhled na Jeruzalém, výhled na moře, krása. Než jsme dosedli, byla tma. Když jsme dosedli, neměl jsem kufr. Ubytovat se a druhý den využít fajn počasí u moře. A trocha posh chvíle, když už tu jsem, žejo.

Vítr, moře, slunce, moře, slunce, racci, moře, takhle by to mohlo zůstat. Ještě kdyby mi teda našli ten ztracený kufr.

Po izraeli běhá asi miliarda koček. Líbí se mi ty šipky označující asi nějakou zajímavost, nebo obojek co není vidět. No a pak mi přivezli ten ztracený kufr. Byl podobně černý.

A potom začalo pršet. Hrozně moc pršet.

A tak jsem šel do Jaffy. Ta je vedle Tel Avivu a měl by to být nejstarší přístav světa.

Našel jsem pomerančovník a byl spokojen. Citrusy a olivovníky mi ke štěstí naprosto stačí. A pořád pršelo.

Říkal sem si, že bych se konečně mohl naučit kreslit. A pořád pršelo.

Je to ta ztracená černá kočka?

Nebyla. Pak začalo pršet ještě víc.

No a pak byl pátek. A já si říkal, že bych mohl do Jeruzaléma. Ale páč sem blbej, tak mi nedošlo že je pátek a šábes. A tak jsem šel na druhou stranu Tel Avivu.

Pořád pršelo, ale město je krásně zelené, nádherné stromy, fakt!

A protože pořád pršelo tak se začal zaplavovat místní park a místa blízko vodních toků, kanálů, ulice i sklepy. Podle izraelců je to prý fajn a chtělo by to vody ještě víc. Je to ta černá kočka?

Na chvíli se ukázalo modré nebe a šakal. Se šakalem se už znám z čech. (i na té první fotce je šakal)

A pak začalo zase lít, tak hurá do baru.

A tak jsem nachodil za dva dny 50km, viděl spoustu rostlin, kytek, zvláštních věcí, palmu vyzkratovat vedení, zmokl jsem a bylo to fajn. A foťák zůstal celou dobu v brašně.