Podzim na volně volné noze

Německo – Dánsko – Španělsko – Německo – Wales – Německo – Německo

Život na volně volné noze má hodně velkou výhodu v tom, že se pracovně podívám i na zajímavá místa za hranicema.

Zároveň má nevýhodu v tom, že musím hlídat, aby mi, mimojiné, nechcíply kytky.

Německo 1

Druhá půlka roku je u mne vždycky rozlítaná o něco víc než ta první. A tak začal konec srpna cestou do Německa, až k hranicím s Francií. Léto, než se odevzdá podzimu, vyvádí s počasím psí kusy. 600km dlouhá cesta na Kaiserslaturen byla krásným defilé končíciho ročního období. Cestou nás potkala bouřka se západem slunce,

kterou ráno vystřídala mlha.

Prvně v údolí, líně se povalující a rozzářená vycházejícím sluncem,pak nad jezerem, kde se oranžovo rudý sluneční svit přeměnil do pastelových odstínů.

A démonicky vypadající šelfový mrak plující nad vinicemi.

Než jsem odjel, koupil jsem si olivovník. V květináči. Můj nejoblíbenější strom! Na první odloučení dostal na hlídání slečnu – L.

Milá to návštěva na pár dní:)

Po Slovinsku přišlo zase Německo.

Německo 2 – Frankfurt 

A život na volně volné noze se mi začal mírně komplikovat. Nezřízený pitný režim kytek, časování kdy a co vyprat, kdy to uschne, kdy si co zabalím a co si odvezu, redukce zásob v lednici, kdy doma uklidím?

Na Frankfurtském veletrhu čekala spousta práce. Krom focení jsem dvakrát lovil v baráku pavouka (o rozměru středně vzrostlého pterodaktyla), pátral po ztraceném počítači, sháněl večeři a vyzvedával na letišti Alexe. Naštěstí s nápomocnou Nikol. Díky ti!

Dánsko

Krátce poté, co jsem se vrátil z Frankfurtu a opět kalkuloval s kytkama, nákupy, praním, mne čekalo Dánsko. Stejně jako loni. Tentokrát přes Amsterdam do Aalborgu, za vichru a deště.

Na severu Dánska je příroda poměrně jednotvárná a počasí v tom podzimním čase rychle proměnlivé. Rovina, semtam dům, semtam pole, nikde nic. Úzký pás lesů před pobřežníma dunama pak působí jako čisté zjevení. Nádherný skandinávský les, sice v jeho velmi malém provedení, ale se všemi těmi mechy, lišejníky a veškerou divokostí. Musím, musím severněji, na konci jara, musím.

Koně jsou na své místě stejně jako loni. Jen pláž přílivem zmizela a zůstal jen zlomek toho, kde jsem mohl fotografovat loni. Letos má Dánsko jiný náboj, od doby Rhye, od doby Open, veškerá ta chladná severní pobřeží.. https://youtu.be/sng_CdAAw8M

Poslední den stojím na pláži, fouká silný vítr který se mnou cloumá a poletující písek mi brousí tvář. Klid, vlny, vítr, traviny, šum, hluk, ticho, klid.

Španělsko

Po pár dnech v Dánsku letím přes Kodaň do Barcelony. Ze začínajícího podzimu do chladu a z chladu zpátky do léta. Bydlení 300 metrů od pláže. Slunce. Celou dobu.

Slunce vychází o 40 minut později než v Praze. V nezvykle pozdním čase stíháme s Ivanem východ na pláži.

Připadá mi, že večery u moře nabízí víc pastelových barev než ty vnitrozemské západy které znám z čech. Před očima mám tak celou dobu portrét. Jeden jediný portrét. Jedinou barvu vlasů která se k němu hodí, jedinou pózu která se k němu hodí, jedinou kompozici která se k tomu hodí. Fotografická slepota.

Předposlední den mne zavála práce kdesi vysoko do katalánských kopců. Slunce pálí, vítr studí a večer – na pláž. S vínem. Tohle týdenní prodloužení léta mělo co do sebe 🙂

Zpátky jsme jeli autem. Katalánským pobřežím Costa Brava

okolo pyrenejí, kde jsme měli západ slunce, do francouzského Perpignanu, kde tak tak stíháme nákup.

Cesta domů přes Německo je fajn, poměrně hezky a rychle utíká.

Olomouc

Mezitím stíhám Olomouc a pivo s Elitou. Nejraději má pěnu, kaštany a malé děti. Ráda tráví čas před kostelem.

Zde mi hrdě pózuje.

Německo 3

Krátce po Španělsku mne čekala práce v německých alpách, v národním parku Berchtesgaden. Kousek od nádherného vrcholu Watzmannu, který je zase kousek od Bad Reichenhallu odkud pochází ta ikonická kamenná sůl kterou znám od dětství a kterou znají všichni, hehe.  Z léta zpátky do podzimu. Krásné výhledy, dole podzim, nahoře sníh. Kýč, krása, dokonalost – sen.

Německo 4

A pak zase na skok do Schwarzwaldu, na podzim nesmírně krásné místo. A znáte Schwarzwaldskou šunku?

Wales

A chvíli na to zase do Británie, do Walesu. Z léta a podzimu v čr do něčeho nekonkrétního. Občas slunce, občas mrak, občas zima, občas příjemné teplo. Ve Walesu mi zůstala trocha času k focení svých věcí, ale to si zaslouží zase svůj samostatný post.

Spousta kamene, spousta břidlice, spousta krásných staveb.

Spousta bahna. Spousta. Velká spousta bahna.

A Snowdonia.

Německo 5 – Berlín

A pak byl klid a Berlín. Currywurst, hudba, pivo a Berlín.

Držím dobrý standard – kolikrát v Berlíně, tolikrát na stanici Zoo..

Památník Holocaustu.

Alexanderplatz, centrum východního Berlína.

U bahn. Fotku z berlínské podzemky jsem vždycky chtěl!:)


Milé to dny.