Rovaniemi únor 201

 Dočíst Ekvádor, zabalit si kufr a vyrazit pracově do Laponska. Milá načasování minutu před vzletem.

 A poté už v kukle, čepici, kapuci a brýlích. Ticho, nikde nic není. Jen stromy a sníh, vítr, psí spřežení, zima, mráz, vítr a zase sníh. Přesně ten který řeže ve tváři. Pošmourné počasí, chvíli světlo a pak tma. Tma. Nikde nic, ticho, sníh a klid. Sauna. A pak zase sníh, nikde nic, ticho, krb, sauna a pak sníh. Pořád to ticho a ten klid.

Práce. Sníh, čekání na ten správný moment, zaostření, pal. A nic, je pryč, ticho zima a sníh. Zaostření, pal. Dál. Do sněhové závěje. Dál. K zemi, zaostřit do hledáčku, počkat, zaostřit, pal. Fotka. Sníh, a pak nic, klid, ticho, vítr, mráz. Nikde tentokrát nebylo nic.

Jen sníh, prázdno a klid.