Tatry - Dolina Chochołowska - Duben 2018

Slovinské krokusy jsem vyměnil za tatranské. Abych přijel pozdě, aby odkvetly, aby tam byla spousta lidí…ale nakonec to bylo stejně fajn 🙂

Dát logisticky dohromady letošní jarní focení v krokusech v Tatrách byl oříšek. Krokusy nakvétají už pod sněhovou pokrývkou a den poté, co poslední sníh odtaje, bleskurychle rozkvétají. Sledovat počasí, domluvit dívku, sledovat stav krokusů, trefit se do termínu kdy nemám jiné focení, trefit volný termín vybrané dívky, uf! První dívka kvůli přespřílišné logistické náročnosti odpadla, a tak jsem vzal sebou Beu, která si udělala čas:) Milá holka.

Do Tater jsme přijeli od polské strany. Poměrně sympaticky se vyloupnou na obzoru po překonání pár kopců v jinak nekonečné polské rovině.

Dolina Chochołowská je polský václavák. Letos vyšel největší rozkvět krokusů na první teplý a prosluněný jarní víkend a v dolině nebylo dle fotek k hnutí. My, s Beou, jsme jeli až víkend následující tak, abychom byli na místě až během západu slunce, jinak je to kvůli spoustě lidí skutečně nesmysl.

U vstupu do národního parku je několik obřích parkovišť a poté, co zaplatíte poplatek za vstup si to dvě hodiny pohodovým terénem štrádujete do samotné doliny.

Cesta je velmi snadno schůdná, kopíruje horský potok, místy se stáčí okolo skal a místy okolo kvetoucích krokusových luk.

V přírodě se sever určuje podle lišejníku. v DCH určíte jihovýchod podle satelitu. Jinak by to byla poměrně hezká bouda na hezkém místě.

Samotná DCH je seskupení několika původních stavení, kaple a chaty v mírném svahu a pár skalisek na protějším kopci. A to je tak v podstatě celé, na poobědový výlet je to fajn, na celodenní akci je to málo.